60. výročí vzniku MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ HÁJ Dobratice
okres Frýdek – Místek, Moravskoslezský kraj

Po roce 1945 byly učiněny první kroky k řízení myslivecké činnosti. Vznikly honební výbory v Dobraticích a Vojkovicích. Tyto výbory pronajímaly honební pozemky soukromníkům za určený poplatek, pokud vlastnil právo vykonávat mysliveckou činnost a byl řádným občanem Československé republiky.

V roce 1950 došlo ke sloučení honebních výborů Vojkovice a Dobratice, byl vytvořen nový honební výbor a nová myslivecká společnost, která začala hospodařit na výměře 1153 ha polí a 136 ha lesa. Dle dochovaných záznamů měla v té době myslivecká společnost 9 členů.

Z členů založené myslivecké společnosti v roce 1950 vykonávají mysliveckou činnost ještě pan Milan Karásek, který v příštím roce 2011 oslaví 85. narozeniny a pan Jiří Petr, který v roce 2011 dovrší 80. let.

Dle dochovaných záznamů bylo v letech 1950 – 1975 loveno cca 10 kusů srnčího, 100 – 120 bažantů a 60 – 80 zajíců. V létech 1974 – 1976 byla členy sdružení provedena rekonstrukce bývalé slepičí farmy na mysliveckou chatu.

V roce 1977 došlo ke sloučení s Horními a Dolními Domaslavicemi. Vzniklo nové myslivecké sdružení HÁJ Dobratice o výměře 2016 ha s členskou základnou 25 členů a 4 čekatelů. Honitba zahrnuje pozemky od podhůří Beskyd – hory Prašivé až po Žermanickou přehradu.

Z let 1977 – 1983 jsou záznamy nejvyšších odlovů drobné zvěře. Největší odlov byl v roce 1977 a to 177 zajíců a 441 bažantů. Od roku 1984, i při realizaci polodivokého chovu bažantů, přetrvává klesající trend. Zato stav škodné má stoupající tendenci.

V současné době můžeme hovořit o poměrně dobrém stavu u srnčí zvěře, i když je ročně 15 – 20 kusů sražených na veřejných komunikacích. Objevuje se vysoká a černá zvěř, která se každým rokem stahuje do velkých lánů kukuřice a řepky.

Civilizační faktory, tj. motorismus, cykloturistika, výstavby, jsou věci, které myslivosti neprospívají.

Myslivecké sdružení HÁJ Dobratice v současné době hospodaří na evidovaných 2016 ha, což ale neodpovídá skutečnosti, protože každým rokem dochází k velké zástavbě. Členská základna je tvořena 17 členy a 1 adeptem při průměrném věku členů 59 let.

Karel ŠKUTA
místopředseda MS HÁJ

☼  Ochrana rostlin na zahrádce v lednu:

1. V zimních měsících je třeba zajistit správné skladování chemických a biologických ochranných přípravků v suché místnosti. Práškové přípravky nesmí zvlhnout, tekuté nesmí zmrznout.

2. Pravidelně kontrolujeme uskladněné ovoce. Skladovací prostory pravidelně větráme, hnilobami napadené plody ihned odstraňujeme a likvidujeme.

3. V zimě máme dostatek času ke zhotovení hnízdících budek pro ptactvo a k jejich umístění v sadu. Především se snažíme přilákat sýkorky a vytvořit pro ně zimní nocoviště a to pomocí nově vytvořených budek a nebo např. využitím použitých trubkových feromonových lapáků ETOCAP CP, jejichž jeden letový otvor zaslepíme. Pokud zhotovíme dřevěné budky, pak jejich vnitřní rozměry pro sýkorky mají být 14 x 14 x 25cm. Vletový otvor o průměru 3,2 - 3,5cm má být umístěn v horní třetině výšky přední desky, otvor je třeba nasměrovat k jihu nebo k východu. Budky zavěšujeme do výšky 2 - 3m. V zimě nezapomínáme také na zahradě pomocí zhotoveného krmítka přikrmovat ptáky, především opět sýkorky. Ty dávají přednost olejnatým semenům a kousku zavěšeného loje.

4. Ze stromů odstraňujeme a likvidujeme všechny přischlé mumifikované moniliozní plody a zámotky housenek.

6. Pravidelně kontrolujeme oplocení zahrad, aby se do nich nedostala zvěř.

7. Bílíme kmeny a event. i silnější větve ovocných stromů, abychom zabránili v předjaří mrazovým trhlinám.

8. Během zimy pak studujeme odbornou literaturu a navštěvujeme školící akce.                         MUDr. Josef Horák, ZO ČZS, Vyškov

► Je nejvhodnější termín odběru roubů peckovin a jádrovin - důležité je odebírat z letorostů vybraných zdravých stromů a míst dostatečně osluněných. Nařezané a jmenovkou řádně označené rouby se ukládají do přiměřeně vlhkého písku v dostatečně chladném sklepě, příp. zapustíme do země na chladném místě zahrádky (severní strana u stromu, či stavby), pro lepší uchování zasypeme rouby sněhem. Pro jarní množení bobulovin (rybíz, angrešt) můžeme dřevité řízky uchovat obdobně.

► Majitelé broskvoní by již nyní měli pamatovat na kadeřavost - ta se sice projeví až na prvních listech, ale ochrana se provádí i pokud jsou přes zimu teplejší období, houbě způsobující kadeřavost stačí již několikadenní oteplení nad 10 -– 12  ^oC, což je i v tužší zimě celkem obvyklé.

► Semena skalniček a jiných trvalek, která vyžadují přemrznutí, vyséváme již v tuto dobu.

► Odebíráme dřevité řízky z listnatých keřů a stromů, které chceme namnožit, pokud máme poloteplé pařeniště či skleník, můžeme řízkováním množit ještě nyní snadněji kořenící jehličnany.

► Tvarované živé ploty z listnáčů je možné za bezmrazých dnů stříhat, za příznivého počasí se můžete pustit i do průklestu dřevin. U keřových tvarů bobulovin (angrešt, rybíz) odstraňte čtyřleté a starší výhony - řežte je až u země a nenechávejte pahýly, které bývají napadány houbovými chorobami, tak je udržíte stále v dobré kondici. U stromkových tvarů odstraňte uschlé větve a podle potřeby korunky mírně prosvětlete.

► Pokud máte na zahrádce pařeniště je konec ledna vhodný termín k přípravě na novou sezonu. Pařeniště vyvezte do hloubky 20 - 50 cm a nechte několik dnů zakryté odpočinout, v únoru do něj navezete hnůj a založíte jej k teplému nebo poloteplému rychlení.                                                                                                                                          Ing. Josef Nejedlo a kol., Odborné oddělení ČZS

V Obecníku proběhla společná výstavka produktů dobratických zahrádek a výrobků včelařů.

Přes chladné a deštivé počasí byl o výstavku zájem jak ze strany vystavovatelů tak i návštěvníků.

K vidění byly kromě produktů zahrádek i výrobky šikovných rukou.

Zhodnocení najdete v textovém souboru, obrázky pak v dalších vložených souborech.

Je třeba poděkovat všem, kteří se na náročné přípravě i realizaci výstavky podíleli.

Kalendárium

ZÁŘÍ

    Ponenáhlu končí vyhřívání na sluníčku, trochu naděje může být v babím létu. Průměrná teplota je necelých 14 ^oC v nížinách a v podhorských polohách jen něco přes 11 ^oC a bude dále klesat dosti rychle.
    Půda je nyní na povrchu teplejší než ovzduší má okolo 18 ^oC a v jednom metru je teplota jen o dva stupně nižší. Půdní teploty se začínají obracet - čím hlouběji tím bude tepleji.
    Snížil se i objem dešťových srážek, v nížinách na 50 mm, ve vyšších polohách na 86 mm vodního sloupce. Náročnější rostliny musíme zavlažovat.
    Den se výrazně zkrátil na 11,45 hodin a dostáváme se do období rovnodennosti. Také slunce svítí jen 150 až 190 hodin, což obnáší 10 % celoročního slunečního svitu.

• Září je svými prvními dvěma dekádami posledním letním měsícem roku. Nemáte-li ještě vysázený jahodník, je možné ještě během měsíce sázet a zvláště v jeho druhé polovině využít proměnlivosti počasí a větší vlhkosti. Sazenice by ale měly být dobře vyvinuté. Sklízejí se odrůdy měsíčního a remontantního jahodníku (např. LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (např. ADA, MEDEA) a beztrnné ostružiny. U remontantních jahodníků ponechte na rostlinách koncem měsíce jen vyvinuté plody, stvoly s květy nebo poupaty vyštípněte, aby se rostliny nevysilovaly.
• Až do poloviny měsíce můžete očkovat broskvoně na semenáček - zvláště v době vlhka bývá dostatek mízy. Rybíz je možné v této době řízkovat.
• U maliníku odstraňte odplozené výhony (do poloviny měsíce), ponechané ošetřete fungicidem.
• Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT) a raně zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrůdy jablek, hrušky (DIANA, NELA), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ), švestky (např. DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnější broskvoně (LEDNICKÁ ŽLUTÁ, MARTINA), pěstitel vinné révy začíná s vinobraním.
• Včas si překontrolujte stav a pevnost žebříků, které budete pro sklizeň potřebovat, připravte si dostatek obalů na ovoce (přepravky omyjte 5 % sodou) a překontrolujte stav skladovacích prostor.
• Zjistíte-li u švestek výskyt šarky s nechutnými plody bez cukru, vykopejte strom i s kořeny a spalte, aby nedošlo k přenosu virózy na další stromy.
• Červivé, či jinak poškozené plody, opadané pod stromy, posbírejte a odstraňujte co nejdříve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového česáčku na tyči (tam, kde nelze použít žebřík), trhejte plody jednotlivě, jinak (při trhání více plodů najednou) může dojít k nežádoucím otlakům a následnému hnití při skladování. Při sklizni plodů rovněž odřezávejte suché a polámané, nebo zasychající větve.
• U vinné révy se během září dokončuje osečkování, aby se podpořilo dozrávání a vývoj hroznů. Po provedeném řezu révy stříkejte ještě proti padlí a perenospoře a tam, kde jsou potíže s hořkou pihovitostí jablek, proveďte poslední ošetření vápennatým hnojivem, nebo roztokem ledku vápenatého - vždy v koncentraci 1% 14 dnů před sklizní.
• Do poloviny měsíce je možné na uvolněné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách, lupina, vikev, hořčice apod.) na zelené hnojení. Vzešlý porost alespoň jednou týdně důkladně zalijte a v případě, že rostliny do doby rytí přerostou, tak je nejdříve posečte, nebo uválejte, aby se snadno zarýval.
• Začátkem měsíce se pokračuje ve sklizni cibule (ze sazečky i ze semen). Sklízejí se brambory - suché a přebrané, zbavené těch, které byly při sklizni mechanicky, nebo škůdci porušené, či napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovaných přepravkách. Skladovací teplota (nejlépe tmavý, větratelný sklep) by měla být zpočátku naskladnění brambor 10 - 15 ^oC, během skladování potom 3 - 5 ^oC, pod tuto hranici by teplota neměla klesnout.
• Můžete ještě vysévat ředkvičky pro sklizeň v polovině října (ochrana proti dřepčíkům netkanou textilií vám vytvoří rovněž příznivé mikroklima k růstu a vývoji rostlin). Též si můžete vysít kopr a špenát a záhon pro případ výskytu nepříznivého počasí překrýt foliovým krytem (pro svoji potřebu můžete některé rostliny nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro výsev v příštím roce). V září se rovněž vysazuje česnek, na stejné místo by měl přijít po sobě nejdříve po pěti letech. Nedoporučuje se ani sázet česnek po cibuli, póru, po bramborách, nebo po rajčatech. Sadbu si raději nakupte v seriozních, osvědčených obchodech a v případě, že nemáte záruku zdravotního stavu, mořte stroužky proti háďátku zhoubnému a proti houbovým chorobám. K výsadbě použijte jen největší stroužky z obvodu cibulí, sázejte do připravené půdy do hl. 6 - 8 cm (řádky 25-30 cm, vzdálenost v řádku 8 cm). V případě, že v září nestihnete česnek zasázet, nebo vám to počasí neumožní, máte možnost ještě do poloviny října.
• Sklízí se fazol na semeno a to takovým způsobem, že se celé rostliny uříznou těsně u země a s lusky se zavěšují na suchém, dobře větraném místě. Zde se ponechávají až do úplného uschnutí. Ozimý salát se vysévá do 10. září, špenát pro jarní potřebu do 15. září. Na přezimování si můžete vysít i semeno ozimého květáku (ARKTUR).
• Do kořenáčků, či petrželových děrovaných nádob (petrželáků) přesaďte petržel (listovou i kořenovou) - do každého kořenáče natěsnejte co nejvíce rostlin (jako substrát postačí písčitá kompostovka). Do příchodu mrazů nechte osázené kořenáče a nádoby venku na zahrádce a zapusťte je do země až po okraj, důkladně zalijte. Rovněž zasaďte do kořenáčů pažitku a obě tyto zeleniny budete moci sklízet během celé zimy.
• Na mrkvi se objevuje již druhá generace pochmurnatky mrkvové a klade vajíčka (již od poloviny srpna). Proto je třeba včasné nakrytí netkanou textilií, abyste neměli červivou mrkev. Netkanou textilii ponechte rovněž do poloviny září na porostu póru, kde může škodit vrtalka pórová. Podrobněji si o tomto škůdci pórku přečtěte v příspěvku V. Žateckého. Proti septorióze celerových listů pokračujte v ošetřování měďnatými fungicidy.
• V září se ještě vysazují dvouletky - macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky, dělením trsů se rozmnožují a přesazují trvalky, (u nich odstraňujte průběžně odkvetlá květenství). Z cibulovin se v tomto měsíci vysazují nejdříve krokusy, ladoňky a narcisy, v polovině září lilie a koncem měsíce se ve výsadbě cibulovin na zahrádce pokračuje hyacinty a tulipány (ty snesou i říjnovou výsadbu). V září též vyryjte rané odrůdy mečíků a v suché větrané místnosti je nechte doschnout.
• Růže prostříhejte a odstraňujte odkvetlé květy i s konci výhonů, odstraňujte též výhony plané, vyrůstající z podnože. Jehličnanům dopřejte koncem měsíce hodně zálivky, aby dobře přečkaly zimu. Začínají se sázet okrasné dřeviny. Nástup do květu u měsíčku pro příští rok urychlíte tak, že semeno již v druhé polovině září vysejete na záhon. Pokojové květiny z místa jejich letního pěstování přenášejte na zakryté verandy, či lodžie a nebo do skleníku - kaktusy a tučnolisté květiny jsou choulostivé i na malé noční mrazíky - ty ukliďte nejdříve.

Ing. Josef Nejedlo a kol.
Odborné oddělení ČZS